Fotograf Taras Kuščynskyj. Lyrický mistr křehkého těla a duše
Mik Herman, 12. prosince 2017
Přiznám se, že Taras Kuščynskyj byl pro mne vždy výjimečný, už od první výstavy v hlubokém socialismu. Byl skutečným mágem světla a jeho dívčí akty se tenkrát jasně odlišovaly od akademicky strojeného a studeného aktu Borovičky, Šmoka, Stibora a dalších.
Většina jeho fotek se nedá popsat. Jakoby na svých negativech zachytil jedinečný okamžik souznění těla a vědomí ve světle, která z fotografie vystupuje jako tichá, křehká záře. Nechápu, jak nějací kritici na stránkách Československé fotografie mu vyčítali vypočítavost a líbivost. Nepochopení? Jen rázně překročil stín ostatních fotografů v době, ve které nebylo jednoduché takové fotografie vystavovat veřejně. A Taras vystavoval v Holandsku a Tokiu. A možná chápu, proč je dnes je v Česku téměř neznámý. Osud výjimečných.
Taras Kuščynskyj (1932-1983)
Pocházel z Podkarpatské Rusi a vystudoval architekturu. Fotografovat začal během 50. let. Od roku 1966 se živil jako nezávislý fotograf v oblasti portrétu, aktu a módní fotografie. V letech 1970–76 byl fotografem Divadla Semafor. Zásadní roli hrál i při organizaci fotografického hnutí jako zakládající člen skupiny Setkání.
Knihy o Tarasu Kuščynském
- Mrázková, Daniela-Remeš, Vladimír: Cesty československé fotografie. Mladá fronta, Praha 1989
- Kuščynskyj, Taras-Pohribný, Jan: Taras Kuščynskyj. Dům umění města Brna, Brno 1987
- Horníček, Miroslav-Charvát, Jura-Koliš, Karel: Taras - Chci. Jonáš Klub, Praha 1990
- Taras Kuščynskyj /1932-1983/, Foto-Mida, 2007
Fotografie "Schoulená – Dana" je z roku 1972. Kuščynskyj za ni získal bronz v soutěži Fédération Internationale de l'Art Photographique v roce 1974 v kategorii černobílá fotografie.
